|
|
Návrh elektronkového nf stereozesilovače
Dofek, Přemysl ; Rampl, Ivan (oponent) ; Káňa, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá koncepcí nízkofrekvenčního elektronkového stereofonního zesilovače pro elektrofonickou kytaru. Zesilovač obsahuje dva samostatné koncové stupně s elektronkami EL34 ve třídě AB o výkonu 40W. Je vybaven dvěma kanály, korekcemi, paralelní efektovou smyčkou, přepínáním výkonu pomocí sníženého anodového napětí, volbou elektronkového nebo diodového usměrňovače. Předzesilovač je monofonní a stereofonie je dosaženo rozdělením signálu v efektové smyčce pomocí zařazeného efektu. Toto neobvyklé řešení se liší jak od klasických monofonních koncepcí, tak od stereofonních koncových zesilovačů, které předzesilovače neobsahují. Poskytuje však uživateli možnost stereofonie, aniž by musel dělit signál z nástroje ještě před vstupem zesilovače. Použitím monofonního efektového zařízení bude zvuk z reproboxu na jedné straně efektovaný, na druhé bez efektu, použitím stereofonního efektového zařízení bude zvuk z reproboxů na obou stranách efektovaný. Zesilovač lze použít i jako čistě výkonový stupeň, při zapojení externího předzesilovače do návratu efektové smyčky. U každého bloku zesilovače jsou diskutována možná řešení a pak vybráno to nejvhodnější. Největší pozornost je pak věnována návrhu a výpočtu síťového a výstupního transformátoru a ergonomickému rozložení prvků pro dosažení co největšího odstupu S/N. Obvody zesilovače byly simulovány v programu Micro-Cap 9.0 a Tonestack 1.3. Při konstrukci byl kladen důraz na správné stínění a vedení společného zemního vodiče. Po sestavení zesilovače byla prověřena jeho stabilita, změřeny kmitočtové charakteristiky pomocí osciloskopu a zkreslení pomocí distortion meteru.
|
|
|
Elektronkový zesilovač pro kytaru
Hrabaň, Václav ; Šotner, Roman (oponent) ; Brančík, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem, simulací a realizací obvodu kytarového zesilovače s využitím elektronek jako aktivních prvků. Práce podrobně popisuje jednu z možných koncepcí dvoukanálového zesilovače s přepínáním čistého a zkresleného kanálu. Součástí návrhu jsou vstupní zesilovač, dva přepínatelné předzesilovače, invertor, koncový zesilovač, přepínací obvod a napájecí jednotka. Předzesilovače obsahují každý svůj frekvenční korektor a regulátor vybuzení a hlasitosti. Koncový stupeň je ve třídě AB a jeho výkon je 40 W.
|
|
|
Konstrukce a řízení audio zesilovače
Dohnal, Ondřej ; Růžička, Richard (oponent) ; Bidlo, Michal (vedoucí práce)
Audio zesilovače jsou nedílnou součástí elektronických zařízení. Jejich cílem je převod slabých signálu, na signály silnější. Tato práce se zabývá návrhem zesilovače využívající elektronky, jehož parametry je možné upravovat vzdáleně, například pomocí mobilního telefonu. Práce nejprve popisuje zesilovače a jejich specifikaci. Dále je v práci popsána problematika jejich návrhu a možnosti vzdáleného řízení. V rámci práce je navržen a implementován zesilovač, signálový procesor umožňující jeho řízení a komunikační rozhraní sloužící k ovládání.
|
|
|
Elektronkový zesilovač pro kytaru
Hrabaň, Václav ; Šotner, Roman (oponent) ; Brančík, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem, simulací a realizací obvodu kytarového zesilovače s využitím elektronek jako aktivních prvků. Práce podrobně popisuje jednu z možných koncepcí dvoukanálového zesilovače s přepínáním čistého a zkresleného kanálu. Součástí návrhu jsou vstupní zesilovač, dva přepínatelné předzesilovače, invertor, koncový zesilovač, přepínací obvod a napájecí jednotka. Předzesilovače obsahují každý svůj frekvenční korektor a regulátor vybuzení a hlasitosti. Koncový stupeň je ve třídě AB a jeho výkon je 40 W.
|
|
|
Návrh elektronkového nf stereozesilovače
Dofek, Přemysl ; Rampl, Ivan (oponent) ; Káňa, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá koncepcí nízkofrekvenčního elektronkového stereofonního zesilovače pro elektrofonickou kytaru. Zesilovač obsahuje dva samostatné koncové stupně s elektronkami EL34 ve třídě AB o výkonu 40W. Je vybaven dvěma kanály, korekcemi, paralelní efektovou smyčkou, přepínáním výkonu pomocí sníženého anodového napětí, volbou elektronkového nebo diodového usměrňovače. Předzesilovač je monofonní a stereofonie je dosaženo rozdělením signálu v efektové smyčce pomocí zařazeného efektu. Toto neobvyklé řešení se liší jak od klasických monofonních koncepcí, tak od stereofonních koncových zesilovačů, které předzesilovače neobsahují. Poskytuje však uživateli možnost stereofonie, aniž by musel dělit signál z nástroje ještě před vstupem zesilovače. Použitím monofonního efektového zařízení bude zvuk z reproboxu na jedné straně efektovaný, na druhé bez efektu, použitím stereofonního efektového zařízení bude zvuk z reproboxů na obou stranách efektovaný. Zesilovač lze použít i jako čistě výkonový stupeň, při zapojení externího předzesilovače do návratu efektové smyčky. U každého bloku zesilovače jsou diskutována možná řešení a pak vybráno to nejvhodnější. Největší pozornost je pak věnována návrhu a výpočtu síťového a výstupního transformátoru a ergonomickému rozložení prvků pro dosažení co největšího odstupu S/N. Obvody zesilovače byly simulovány v programu Micro-Cap 9.0 a Tonestack 1.3. Při konstrukci byl kladen důraz na správné stínění a vedení společného zemního vodiče. Po sestavení zesilovače byla prověřena jeho stabilita, změřeny kmitočtové charakteristiky pomocí osciloskopu a zkreslení pomocí distortion meteru.
|
|
|
Stavba elektronkového zesilovače
STREJC, Jakub
Předložená práce se zabývá, nejprve teoreticky a poté prakticky, stavbou elektronkového zesilovače. Cílem této práce bylo postavit funkční elektronkový zesilovač o výkonu minimálně 2 x 20 W. V první části je popsána teorie elektronkových zesilovačů, které jsou v povědomí díky charakteristickému zvuku. Dále je rozebíráno teoreticky schéma zapojení zesilovače po jednotlivých blocích plus další funkční bloky, jako připojení sluchátek, nebo VU metru. Ve zbytku práce je řešena vlastní realizace elektronkového zesilovače.
|
host ::
RSS.